Křísení Sudet

Sudety. Krušnohoří. Hory tu před sedmdesáti lety přišly o srdce i duši, protože museli odejít ti, co to tu milovali. O jeden lidský život později to už ale opět neplatí, lidé se vztahem k místu se sem vrátili.

Dostali jsme příležitost vzkřísit jednu místní dožívající samotu. Vytvořit zázemí letních táborů a rodinného horského ubytování. Rozhodli jsme se definitivně opustit linii depresivní nostalgie i prvoplánové horské romantiky, odpoutat se od mýtu věčně opuštěného a chátrajícího kraje. Měli jsme potřebu vytvořit spíše zářící místo, kypící životem. I proto jsme pro nový život areálu zvolili bílou.

Starému stavení jsme posadili na hlavu odolný ocelový čepec, který přes dřevěné spojující přestřešení svahu přechází na přiznané novostavbě rovnou v běloskvoucí ocelový oblek. To vše jsme pak posadili na podstavec z místního krušnohorského kamení, trosek minulosti.

Interiéry apartmánů i správcovského domu jsme pojali jednoduše s kapkou útulnosti, ale i odolnosti tváří v tvář masovému návštěvnickému užívání. Včetně těch nejnáročnějších – rozjařených dětských „táborníků“, kteří se tu pohybují šťastně divoce, s vlasy od kouře, prsty od smůly a občas s nějakou tou krásnou přírodninou v ruce.